Třináctý ročník Prague Bar Show přilákal rekordních 4 500 odborníků z gastronomického byznysu do Křižíkových pavilonů na Výstavišti Praha Holešovice. Hlavním tématem odborných debat byla restrukturalizace trhu s craftovým pivem a setrvalý růst nealkoholických variant, které v českém gastru atakují desetiprocentní podíl.
Pražské Křižíkovy pavilony hostily rekordní 13. ročník oborové akce Prague Bar Show, kam dorazilo přes 4 500 profesionálů z gastronomického sektoru. Hlavním bodem odborného programu se stala analýza současného stavu a budoucího vývoje českého pivního trhu, se zvláštním zřetelem na řemeslnou produkci a segment nealkoholických nápojů. Akce potvrdila, že tuzemská gastrosektora prochází fází transformace, v níž hrají klíčovou roli měnící se spotřebitelské preference a rostoucí důraz na přidanou hodnotu produktů.
Trh s craftovým pivem čelí na globální úrovni konsolidaci, což vyvolalo debatu o tom, zda podobný vývoj čeká i Českou republiku. Zahraniční trhy již registrují restrukturalizace nebo ukončení činnosti zavedených značek jako BrewDog či Rogue Ales. Podle dat z pokladního systému Dotykačka, která na konferenci prezentoval Vladimír Sirotek, tvoří malé pivovary v českém gastru objemově přibližně dvě procenta trhu a hodnotově se blíží třem procentům. Přestože zakládání nových pivovarů v současnosti stagnuje, jejich celkový tržní podíl nadále mírně roste. Diskuse ukázala absenci jednotné definice pojmu craftové pivo. Zástupci pivovarů Clock, Elektrárna spadající pod Plzeňský Prazdroj a manažerka pražského pivního baru Pult se shodli, že podstatná je odlišnost od mainstreamového ležáku. Michal Škoda z Elektrárny podotkl, že o úspěchu nerozhoduje výrobní kapacita, nýbrž schopnost reagovat na poptávku zákazníků.
Ekonomická udržitelnost řemeslného pivovarnictví stojí na kvalitní obsluze a péči o hosta, což se promítá do cenotvorby. Panelisté se shodli na tom, že craftové pivo nemůže stát padesát korun za půllitr, pokud mají provozovny investovat do personálního rozvoje a širší nabídky výčepních kohoutů s rotujícími styly. Jiří Daněk z pivovaru Libertas odhadl, že podíl malých pivovarů může ve velkých městech dosáhnout až třiceti procent, celorepublikově pak překročit desetiprocentní hranici. Vladimír Sirotek vidí reálnější střednědobý horizont tří až pěti let s desetiprocentním podílem. Exportní potenciál skýtá rostoucí zájem o klasický český ležák v zahraničí, zatímco doma zůstává jeho pozice stabilní s devadesátiosmi procenty trhu.
Výrazným trendem je dynamický růst kategorie nealkoholického piva. Zatímco celková spotřeba piva v gastru meziročně klesá zhruba o pět procent, nealko mírně roste a jeho podíl na celkových prodejích se blíží deseti procentům. Před deseti lety přitom tvořilo pouhých pět až šest procent. Hlavním tahounem jsou ochucené varianty vykazující dlouhodobě dvouciferný růst, kdežto neochucené nealkoholické pivo si udržuje stabilní pozici. Data Dotykačky ukazují nejvyšší prodeje nealko piva v kavárnách a rychlém občerstvení, kde dosahují patnácti procent. V klasických restauracích jde o deset až jedenáct procent.
Ondřej Roček z pivovarů Zubr poukázal na vliv mladé generace, pro niž jsou ochucené nealkoholické beer mixy vstupní branou do světa pivní kultury, podobně jako dřív fungovaly jiné slazené nápoje. Praktickou zkušenost s investicemi přiblížil Dan Hojdar z Vinohradského pivovaru. Jako jeden z menších pivovarů investoval jednotky milionů korun do technologie reverzní osmózy na šetrné odalkoholnění piva. Tato investice se vyplatila, protože komplexní portfolio usnadňuje prodej alkoholického piva restauratérům, kteří preferují jednoho dodavatele. Pivovar si však nastavil interní strop na dvaceti procentech produkce, aby neohrozil svou craftovou identitu. Budoucnost kategorie vyvolala polemiku. Zatímco Ondřej Roček zůstává skeptický kvůli absenci silného diferenciačního benefitu jednotlivých značek, Vladimír Sirotek oponuje daty. Nealkoholické pivo je v gastru dvakrát větší kategorií než balené minerální vody a představuje trvale rostoucí segment. Tržní váhu kategorie podtrhují miliardové investice velkých korporací jako Asahi či Carlsberg do vývoje nových nealkoholických nápojů.
Zakladatel a hlavní organizátor Martin Kraut shrnul posun v nákupním chování zákazníků s tím, že lidé nekonzumují větší objemy, ale vyhledávají kvalitu, zážitek a kontext. Mladší generace přináší nové návyky a otevřenost vůči nízkoalkoholickým a nealkoholickým alternativám, formátům připraveným k okamžité spotřebě i novým chuťovým profilům. Odborný program akce nabídnul celkem 22 debat a přednášek rozložených na čtyřech pódiích, kterých se zúčastnilo 45 expertů na provoz, legislativu a technologie. Následující ročník Prague Bar Show se uskuteční 22. března 2027 opět v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha Holešovice, přičemž si zachová svůj striktně B2B charakter pro majitele, manažery, barmany a distributory z řad odborné veřejnosti.